ČASTÉ DOTAZY mikrokogenerace

Časté dotazy k mikrokogeneraci, kogeneraci

 

Jak velká je mikrokogenerační jednotka a má nějaké speciální požadavky na umístění?

Mikrokogenerační jednotka je svou velikostí a hmotností srovnatelná s běžným plynovým kotlem. Co se týká umístění, nemá žádné speciální požadavky na umístění a většinou je možno ji instalovat přímo na místo stávajícího kotle.

 

Jaký je servisní interval a náklady spojené s normálním provozem mikrokogenerační jednotky?

Interval údržby je podle typu výrobce od cca 4500-6000 provozních hodin. To znamená, že při normálním provozu je pro domácí mikrokogenerace servisní interval doporučen jednou ročně. Spadá do něj výměna oleje, svíček a kontrola elektroinstalace. Náklady na roční údržbu se pohybují na úrovni 10% úspor energie.

 

Jaká je hlučnost jednotky? Lze ji umístit v suterénu domu nebo v technické místnosti?

Hlučnost mikrokogeneračních jednotek používajících spalovací motory je menší než cca 55dB ve vzdálenosti 1m. Již ve vzdálenosti 2m klesá pod 45dB. Je tedy méně hlučná než klasická myčka na nádobí. Hlučnost je srovnatelná např. s ledničkou. Mikrokogenerační jednotky jsou tedy navrženy pro vnitřní použití, nikoli venkovní umístění.

Mikrokogenerační jednotky pracující na principu palivových článků jsou téměř absolutně nehlučné. Vyplývá to z jejich konstrukce, která nemá žádné pohyblivé mechanické části.

 

Jak se mikrokogenerace vypořádá se situací, že potřebuji více tepla, ale nemám uplatnění pro elektřinu. Nebo naopak, potřebuji více elektřiny, ale nemám jak zužitkovat teplo (např. v létě)?

V prvním případě je situace jednoduchá. Pokud produkuji teplo a elekřinu nemám jak spotřebovat, odchází vyrobená elektrická energie do rozvodné sítě distributora. Podle smlouvy s distributorem za tuto dodanou energii dostanu zaplaceno dle aktuálního cenového rozhodnutí ERÚ, jako podporu za využívání alternativních zdrojů (ke stažení na našich stránkách v sekci Legislativa).

Nicméně, s přebytečným teplem je to trochu složitější. Pokud mám minimální spotřebu tepla (letní měsíce), přístroj se přepne do režimu "Letní Výroba". Tím se změní poměr vyrobeného tepla a elekřiny a zařízení se využívá pouze pro ohřev užitkové vody. Pokud investor vlastní například bazén může toto teplo využít na jeho vyhřívání. Provoz ale není optimální.

 

Jak spolehlivý je motor, a jak víte, že výměnu oleje je dostačující provádět 1xročně?

Motory používané v mikrokogeneračních jednotkách mají minimální životnost 40.000 hodin. Tedy minimálně 10 let při provozu 24 hod. 7 dnů v týdnu nepřetržitě. V praxi je roční hodinový provoz o něco málo nižší, postačuje tedy výměna oleje a dohledový servis jednou ročně.

 

Kolik elektrické energie a kolik tepla je schopna mikrokogenerace vyrobit?

Záleží v první řadě na tom o jak výkonou jednotku se jedná. Mikrokogenerační jednotky se dnes vyrábí s kombinovaným výkonem od 7 do 50kW. Pro představu bude nejlepší vyjádřit poměr výroby elektřiny a tepla takto: 14-40% výroba elektřiny a 50-80% výroba tepla, tento poměr lze, jak vydíte, měnit dle potřeby (letní provoz). Celkové energetické ztráty se pohybují pouze mezi 10-15%, oproti konvečním způsobům výroby tepla a elektřiny, kde se setkáváme s celkovými ztrátami až 65%.

 

Existují nějaké dotace spojené s nákupem či provozem tohoto zařízení? 

Ano existují dotační fondy a zvýhodnění pro instalace mikrokogeneračních jednotek. Podrobné informace o výši podpory najdete na našich stránkách v sekci mikrokogenerace - Financování a dotace.

Vlastním dům, který není připojen k elektrické distribuční soustavě (DS), mohu provozovat mikrokogeneraci nezávisle na síti? 

V současné době je většina mikrokogeneračních jednotek určena pro práci s napojením k DS (tj. musí se tzv. "přifázovat", pokud dojde k výpadku pak ani mikrokogenerační jednotka není schopna vyrábět energii). TEDOM již nabízí mikrokogeneraci schopnou ostrovního provozu.

 

Mohu použít mikrokogeneraci jako záložní napájení, když hlavní napájení (distribuční soustava) selže? 

Ano, společnost TEDOM nabízí mikrokogeneraci, kterou lze použít v ostrovním provozu.

 

Kolik tepla jednotka vyrobí a bude schopna stále vytápět můj dům?

Mikrokogenerační jednotka je samozřejmě schopna plně pokrýt potřebu tepla rodinného nebo bytového domu v průběhu celého roku. Je potřeba dimenzovat mikrokogenerační zařízení tak, aby pokrylo tepelné ztráty budovy a další faktory, ovlivňující potřebný tepelný výkon.

 

Dotazy a odpovědi k systému podpory a vykazování podpory u KVET

(zdroj konference COGEN na legilastivu od 1.1.2013)

 

 

---

 

 

B1)Bude povinné osadit ověřené počítadlo motohodin? Nebo bude postačovat provozní měření ve formě mechanického počítadla, či výstupu z řídicího systému jednotky?

Ne ověřené počítadlo motohodin nebude potřeba. Počítadlo motohodin není uvedeno jako stanovené měřidlo dle zákona č. 505/1990 Sb., zákon o metrologii. Bude přípustné vykazování dle mechanického počítadla, či výstupu z řídicího systému.

 

UPE se vyhodnocuje pro celou výrobnu? Jakou hodnotu musí splnit výrobna do 1MW instalovaného výkonu, uvedená do provozu před 1.1.2013?

V případě kogenerační jednotky s instalovaným elektrickým výkonem nejvýše 1 MW se za elektřinu z vysokoúčinné kombinované výroby považuje množství elektřiny z jednotky KVET, která zajišťuje kladnou hodnotu ÚPE. Vyhodnocení UPE se provádí na kogenerační jednotku a to i za výrobny elektřiny uvedené do provozu před 1.1.2013, pokud nebylo osvědčení vydáno na výrobnu jako celek před 31.12.2012. V tom případě se v souladu s přechodným ustanovením vyhlášky vyhodnocuje ÚPE za celek, na který bylo vydáno osvědčení.

 

Musí být každá kogenerační jednotka ve výrobně osazena měřením spotřeby plynu a výroby tepla a elektřiny, nebo pro výrobny s jednotkami uvedenými do provozu před 1.1.2013 postačuje měření a výpočet ÚPE za výrobnu jako celek? Jaké jsou požadavky na kvalitu měření?

Měření paliva (plynu) - každá kogenerační jednotka nebo sériová sestava jednotek bez ohledu na dobu uvedení do provozu musí být osazena vlastním měřením spotřeby plynu. V případě, že je ve výrobně instalována řada stejných KJ, pak je možné připustit měření  spotřeby paliva za celý soubor KJ a spotřebu plynu na jednotlivé KJ rozdělit v poměru vyrobené elektřiny.

Každá KJ musí být osazena měřením výroby elektřiny.

Měření tepla – měří se ověřeným měřidlem za každou KJ. V případě, že je ve výrobně instalována řada stejných KJ, je možné připustit měření součtu tepla za všechny KJ ve výrobně elektřiny s tím, že na jednotlivé KJ se celková výroba tepla rozdělí v poměru vyrobené elektřiny z těchto KJ.

 

Jak se stanovuje hodnota ÚPE zadávaná do výkazu dle přílohy č. 3 vyhlášky č. 478/2012 Sb. u výrobny, která zahrnuje kogenerační jednotky různých výkonů s rozdílným počtem najetých provozních hodin v daném měsíci?

UPE je stanoveno za každou KJ. V příloze č. 3 u KVET se vyplňuje UPE pouze v případě, že výrobna elektřiny má pouze jednu KJ. Jinak se nevyplňuje. Ke kontrole jednotlivých kogeneračních jednotek bude sloužit výkaz dle přílohy č. 4. 

 

Jak je možné uvedené rozdělení vykazování provést? Budu pro každou skupinu jednotek se stejným režimem podpory vyplňovat celý formulář zvlášť, nebo bude možné rozdělit pouze řádky související s kontrolními údaji (například při různých zvolených režimech provozních hodin)? Pokud by bylo potřebné vyplňovat formulář celý pro každou skupinu jednotek v daném režimu podpory, jaké hodnoty pak budou vykazovány v řádcích 1 – 7, které se (pokud chápu správně) týkají celé výrobny? Jak to bude s výrobnou, ve které je kogenerační jednotka se spalovacím motorem, jednotka využívající OZE (pevná biomasa) a fotovoltaický zdroj. Jak tuto výrobnu vykážu dle formuláře v příloze č. 3. Budu vyplňovat 3 formuláře (jak potom s řádky 1 – 7), nebo jen přidám potřebné řádky v části obnovitelné zdroje pro jednotlivé druhy výroby a vyplním část za kogenerační jednotku?

Řádky 1 – 7 v e výkazu v příloze č. 3 vyhlášky č. 478/2012 Sb. se vyplňují údaje za výrobnu elektřiny jako celek – například OZE a KVET a DEZ.  Ano v případě, že je výrobna složena z více různých podporovaných zdrojů (OZE, DEZ a KVET) vyplňuji vždy řádky 1 – 7 za celou výrobnu a jednotlivé části výkazu za jednotlivé druhy podporovaných zdrojů.

Lze u jednotky s výkonem do 10 kWe aplikovat měsíční výkaznictví?

Řádky 1-7 výkazu dle vzoru přílohy č.3 ve Vyhlášce č. 478/2012 Sb. vyplňuje výrobce měsíčně do 10. kalendářního dne měsíce po skončení kalendářního měsíce a hodnoty vyrobené elektřiny, na které je nárokována podpora, do 15. kalendářního dne po skončení zvoleného období vykazování ÚPE. Období vykazování ÚPE je měsíční, nebo roční. Roční vykazování ÚPE však v praxi znamená, že podpora je vyplacena až po skončení roku. Dle zákona č. 165/2012 Sb. je základním časovým úsekem pro vyhodnocování a zúčtování podpory ze stany OTE takto malých zdrojů čtvrtletí. To znamená, že vyplňování měsíčních hodnot nebude mít vliv na termín výplaty podpory. Ta proběhne až po skončení čtvrtletí dle zúčtovacích termínů.

 

Jak se počítají provozní hodiny u kogenerací s modulací výkonu? Uplatňuje se poměrná část, pokud jednotka nepracuje na nominálním výkonu?

Ne. Počítají se skutečné provozní hodiny bez následných úprav.

 

Je možné pro výrobnu (KVET) s jednotkami o výkonu 30 kW a 180 kW zvolit jeden režim provozních hodin (3000 / 4400 / 8400 prov. hodin) pro celou výrobnu? Nebo je nutné zvolit režim provozních hodin odděleně pro každou KJ? Případně je volba režimu na provozovateli výrobny, tj. je možné každou jednotku provozovat v jiném režimu provozní doby?

Výrobna elektřiny přesahuje instalovaný výkon 200 kW, výše bonusu bude stanovována dle řádků 703 – 705 cenového rozhodnutí. Pro výrobnu elektřiny jako celek je možné zvolit jeden režim provozních hodin za všechny KJ, čerpání podpory je pak ale rozděleno dle provozu jednotlivých jednotek (nestanovuje se průměrný počet provozních hodin za výrobnu). Je však také možné zvolit pro každou z kogeneračních jednotek odlišný režim provozu, každá jednotka bude tedy mít odlišnou výši podpory.

Jak se vykazují provozní hodiny u výrobny, která zahrnuje několik výrobních jednotek a každá z těchto jednotek má odlišný proběh (zvolený režim provozních hodin je shodný)?

Počet provozních hodin je vždy vztažen na výrobní jednotku. Při vyplňování výkazu dle přílohy č. 3 vyhlášky č. 478/2012 Sb. výrobce uvede množství elektřiny, na které je nárokována podpora. Evidence provozních hodin je prováděna v rámci výkazu dle přílohy č. 4, kde jsou požadovány hodnoty za každý výrobní zdroj (jednotku).

Je možné volit si, kdy kombinovaná výroba bude vykazována pro získání podpora a kdy ne? Tedy případ, že by pro získání zeleného bonusu byla vykazována pouze část výroby v určité době během dne a zbylá výroba během dne by vykazována nebyla?

Toto možné není, vykazována je veškerá výroba a bonus je čerpán na elektřinu vyrobenou v době zvoleného počtu provozních hodin projetých v daném roce. Dle Cenového rozhodnutí ERÚ č. 4, bodu 3.9. „Provozními hodinami uvedenými v bodě (3.3.) se rozumí prvních 3000/4400/8400 hodin provozu kogenerační jednotky v daném kalendářním roce a současně maximální počet provozních hodin v daném kalendářním roce, pro které je možné uplatnit nárok na podporu elektřiny vyrobené z KVET.“

Je podpora decentrální výroby vázaná na dodávku elektřiny do regionální distribuční soustavy, nebo ji lze čerpat i za elektřinu dodanou do LDS?

Zákon č. 165/2012 Sb. uvádí podmínky pro podporu decentrální výroby, mj. připojení k distribuční soustavě. Podpora je poskytnuta na naměřené množství v předávacím místě decentrální výrobny a distribuční soustavy. To znamená, že podpora by měla být poskytnuta i za elektřinu dodanou do LDS přes předávací místo s vlastním EAN. Omezení čerpání podpory za decentrální výrobu může nastat v případě připojení výrobny prostřednictvím jiné výrobny (vnořená výrobna nemá vlastní EAN).

Mají bioplynové stanice nárok na podporu tepla?

Nemají, podpora tepla je vázána na teplo vyrobené z podporované biomasy (zde je myšlena přímá výroba z tuhé biomasy), nebo z biokapalin a nebo z geotermální energie. Teplo z bioplynu není přímo vyrobené z podporované biomasy a nárok na podporu nevzniká.

Je třeba do výkazu dle přílohy č. 3 vyhlášky 478/2012 Sb. uvádět investiční podporu poskytnutou na výrobnu elektřiny i před rokem 2013?

Ano. Hodnota slouží pro statistické sledování a vykazování dle požadavků EU.

Kdo bude zasílat výkazy OTE v případě výrobny připojené k jiné výrobně, či připojené k LDS?

Výkaz zasílá vždy výrobce elektřiny bez ohledu na způsob připojení.

Provozní hodiny u malé KVET (jak jsou v cenovém rozhodnutí ERÚ): „Měření motohodin není metrologicky ověřovaný přístroj, tj. není stanovena třída přesnosti. Motohodiny  jsou načítány od impulsu na start stroje, tzn. ještě není nafázován, tudíž zatím maří energii pro rozjed. Mají se hodiny měřit od startu kogenerační jednotky, nebo až od okamžiku přifázování?“ Podle výrobce může být rozdíl hodin potřebných na rozjezd nebo odstavení jednotky i 60 hodin za rok.

Motohodiny se měří od startu kogenerační jednotky, nikoli od doby přifázování. Očekává se, že mezi provozními hodinami a motohodinami bude velmi malý rozdíl, protože výrobce elektřiny samozřejmě nebude mít zájem provozovat výrobnu elektřiny „naprázdno“. Nafázování u pístových motorů je velmi krátký proces.

Jak dlouho musí probíhat měření koeficientu Cskut, aby byly získány relevantní údaje ?

Záleží na výrobci elektřiny, ale je potřeba provést měření v „ustáleném“ stavu tak, aby byly získané hodnoty věrohodné. Předpokládáme, že by měla být doba podobná jako u topné zkoušky, která je definovaná v příslušné technické normě. Přibližně lze říci, že doba 4h by měla být dostatečná, ale záleží na řadě faktorů, například proměnlivosti poptávky po užitečném teple.