Navigace
Výběr jazyka
Obsah
Kalkulace a přínosy mikrokogenerace
Jaké jsou přínosy pro zákazníka z instalace mikrokogenerace?
Mezi hlavní přínosy instalace mikrokogenerace (menší jednotky) patří:
- Snížení ceny tepla
- Snížení plateb za stálé platby za hodnotu jističe (za rezervaci výkonu)
- Snížení ceny silové elektřiny
- Snížení platby distribučních (přenosových) poplatků
- Možnost u vybraných typů ostrovního provozu
- Podstatné omezení negativních dopadů na životní prostředí (míra a typ znečištění)
Vzorový příklad úspor pro mikrokogeneraci
Projekt: Instalace mikrokogenerační jednotky o elektrickém výkonu 30 kWe a tepelném výkonu 62 kWt do plynové kotelny, přinesla zákazníkovi celkovou provozní roční úsporu 298 000 Kč při provozu 2.920 hodin/rok v následujících položkách:
|
Úspora spotřeby plynu při výrobě tepla (díky kombinovanému využití pro elektřinu) |
31 000 Kč/rok |
|
Úspora v platbě za cenu silové elektrické energie, při 70% spotřebě elektřiny z vlastní výroby |
88 000 Kč/rok |
|
Úspora v platbě za cenu distribučních poplatků |
35 000 Kč/rok |
|
Roční servisní náklady na provoz kogenerační jednotky |
-15 000 Kč/rok |
|
Celkové provozní úspory |
139 000 Kč/rok |
|
Příspěvek na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů (kogenerace) |
159 000 Kč/rok |
|
Celkový výsledek úspory a zisků z prodeje elektřiny |
298 000 Kč/rok |
Jaké jsou přínosy pro zákazníka z instalace kogenerace?
Mezi hlavní přínosy instalace kogenerační jednotky (větší instalace) patří:
- Snížení ceny tepla
- Příjem z pronájmu nemovitostí (např. úspora místa v kotelně)
- Úspora na ekologické dani ze zemního plynu
- Snížení investičních nákladů při rekonstrukci kotelny o poměrnou část, na které se podílí distributor elektrické energie
- Snížení nákladů na běžnou údržbu a provoz ostatních energetických zařízení
- Prodloužení životnosti ostatních energetických zdrojů tím, že nejsou provozovány v letních měsících, kdy je v provozu pouze kogenerační jednotka
- Snížení ceny silové elektřiny
- Snížení roční rezervované kapacity
- Snížení platby distribučních (přenosových) poplatků
- Nová kogenerační jednotka může sloužit jako záložní zdroj (dieselagregát)
- Podstatné omezení negativních dopadů na životní prostředí (míra a typ znečištění)
Vzorový příklad úspor pro kogenerační jednotku[1]
Projekt: Instalace kogenerační jednotky o elektrickém výkonu 1600 kWe a tepelném 1600 kWt do plynové kotelny o celkovém instalovaném výkonu 12MWt přinesla zákazníkovi celkovou provozní úsporu cca 3 mil. Kč a celkovou investiční úsporu 1 mil. Kč v následujících položkách:
|
Snížení ceny tepla |
230 000 Kč/rok |
|
Příjem z pronájmu nemovitostí |
500 000 Kč/rok |
|
Úspora na ekologické dani ze zemního plynu |
710 000 Kč/rok |
|
Snížení nákladů na běžnou údržbu a provoz ostatních energetických zařízení |
300 000 Kč/rok |
|
Snížení ceny silové elektřiny |
635 000 Kč/rok |
|
Snížení roční rezervované kapacity |
370 000 Kč/rok |
|
Snížení platby distribučních poplatků (poplatek za použití sítí) |
667 000 Kč/rok |
|
Celkové provozní úspory |
3 412 000 Kč/rok |
|
Snížení investičních nákladů při rekonstrukci kotelny - celková úspora |
1 000 000 Kč |
Jaké dopady má provozování kogeneračních a mikrokogeneračních jednotek na životní prostředí?[2]
V ČR je v provozu mnoho drobných kotelen, ještě často na uhlí, vytápějí se nemocnice, školy, úřady apod. Spalování uhlí v malých kotelnách je ovšem málo ekologické, poškozuje životní prostředí.
Malé teplárenské zdroje přitom přispívají velkou měrou k jednomu z hlavních problémů současného znečištění ovzduší - polétavým prachem. Poškozují tak lidské zdraví i v lokalitách, kde není velký průmysl a jsou tedy pokládány za čisté. Do velkých elektráren a tepláren plynuly už v minulosti významné investice, takže jejich negativní vliv na životní prostředí se hodně snížil. Lokální zdroje ale škodí pořád.
Problémy životního prostředí – znečišťování ovzduší - umí malé kogenerace řešit právě díky vyšší efektivitě výroby elektřiny, tepla a využívají jako palivo především zemní plyn. Vyrábět elektřinu s účinností 80 - 90 % totiž jiné zdroje nedokáží, ale v kogeneraci se tomu lze přiblížit. Z paliva, které má výrobce k dispozici, se vyrobí elektřina i teplo, které prodává dalším zákazníkům. Ze 100 GJ paliva se vyrobí asi 40 GJ tepla a 40 GJ elektřiny, ztráty činí pouhých 20 %. Dalším kladem je, že tyto zdroje elektřiny a tepla se většinou nacházejí tam, kde se také energie spotřebovává a tím také dochází k minimalizaci ztrát energií.
