Energetika na prahu revoluce: Kam se ubírá výzkum a vývoj nových technologií
Významným hybatelem energetické revoluce je výzkum a vývoj nových technologií. Německo si od své Energiewende slibuje nejen to, že dosáhne snížení emisí skleníkových plynů a závislosti na dovozu fosilních paliv, ale také že se stane světovým lídrem ve výzkumu a vývoji čistých energetických technologií. Druhá letošní konference IVD naznačila, jak je na tom v oblasti výzkumu a vývoje Česká republika a v jakých oblastech disponuje unikátním know-how.
Konference se zůčastnili: Josef Jeleček, Aleš Laciok, Karel Křížek, Jiří Chýla, Patrick Zandl, Jiří Konečný.
Změny v energetice jsou dnes vyvolány především politickými cíli definovanými podílem obnovitelných zdrojů, redukcí emisí skleníkových plynů, energetickými úsporami a dalšími environmentálními omezeními. Objektivními vnějšími globálními impulsy jsou docházející zásoby fosilních paliv, zvyšující se počet obyvatel a tenčící se zásoby neslané vody.
Energetická politika sousedního Německa, takzvaná Energiewende, zásadním způsobem ovlivňuje a v budoucnosti bude čím dál více ovlivňovat i energetiku v Česku. Česká republika by měla reagovat na globální vývoj v energetice i silný vliv Německa tím, že se vydá cestou úspor energie, většího využívání obnovitelných zdrojů, zvyšování účinnosti a v neposlední řadě podpory nových technologií.
Základem energetického know-how české republiky je jádro. To je dáno jeho dlouhou historií v ČR – výzkum a vývoj v oblasti mírového využívání jádra v ÚJV Řež má již 60letou tradici. S přibývajícími nároky na bezpečnost se jaderná energetika stává čím dál více nákladnou. Na druhou stranu se zvyšuje účinnost jaderných zařízení, využitelnost paliva a jaderné bloky nových generací předpokládají životnost významně dál za horizont 60 let.
Zajímavý potenciál skrývají malé jaderné reaktory. V budoucnu mohou být náhradou za dosluhující zdroje pro centrální vytápění. Český průmysl by teoreticky mohl být schopný malé reaktory sám vyrábět, pokud by o ně byl dostatečný zájem ze strany energetických a teplárenských společností. Z hlediska nákladovosti je však klíčovou otázkou, jak zajistit efektivní SECURITY, tedy zabezpečení proti teroristickému zneužití.
Velký potenciál se vkládá do malých decentrálních kogeneračních zdrojů elektřiny, které můžou v kombinaci se solárními články, akumulací tepla a s bateriemi vytvořit cenově vysoce konkurenční systém na dodávku elektřiny a tepla, který by bylo možno provozovat jako ostrovní systém a znamenal by pro uživatele levnější energie. Tvorba ostrovních systémů však není cílem a ani budoucností. Řešením bude spolehlivý základní výkon a pokrytí špiček podobnými kombinovanými systémy s benefitem jak pro životní prostředí, tak pro zákazníka.
Zdroj: Institut pro veřejnou diskuzi